Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře
Burda, Tomáš ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře" se zabývá úlohou Švédska ve vojenské dimenzi společné bezpečnostní politiky Evropské unie. Práce využívá koncept integračního dilematu, který tvoří základ teorie integrační politiky států zformulované Nikolajem Petersenem. Práce vychází z Petersenovy premisy, podle níž všechny státy zapojené do integrace dříve či později pocítí integrační dilema dané obtížnou volbou mezi zachováním autonomie a uplatněním vlivu na ostatní účastníky. Závažnost integračního dilematu se dle Petersena u jednotlivých států liší, neboť závisí na jejich ovlivňovacím potenciálu, citlivosti na vnější tlaky a na stupni jejich identifikace s ideovými zdroji integrace. Petersen tvrdí, že při řešení zmíněného dilematu národní vlády nejpravděpodobněji využijí adaptační strategie příznačné pro politický styl vyvažování. Petersen rovněž předpovídá, že země vyznačující se vysokou citlivostí na vnější tlaky, omezeným ovlivňovacím potenciálem a odstupem vůči étosu evropské integrace budou integrační dilema vnímat jako zvlášť závažné. Podle Petersena lze tedy předpokládat, že politika těchto zemí bude zahrnovat i strategie příznačné pro podřizování se či pasivitu. Petersenovy hypotézy jsou ověřovány analýzou integrační politiky praktikované Švédskem, které lze pokládat...
Redefinice bezpečnostní politiky Švédska na přelomu tisíciletí
Malina, Václav ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato práce potvrzuje hypotézu, že specifická švédská bezpečnostní politika vojenské nezúčastněnosti, přeformulovaná z politiky neutrality po skončení studené války, byla slučitelná se zapojením Švédska do evropských integračních struktur v letech 1990 až 2009. Slučitelnost je posuzována na základě definice vojenské nezúčastněnosti vycházející z obecné podmínky neúčasti ve vojenských aliancích, jinými slovy absence vzájemných bezpečnostních záruk, a dále ze dvou specifických švédských podmínek, nezávislé zahraniční politiky a odporu ke společné obraně. Pokud jde o nezávislou zahraniční politiku, SZBP EU zachovala jednomyslná rozhodnutí o základních liniích, a nenarušila tak nezávislost Švédska v této oblasti. Co se týče odporu ke společné obraně, SBOP nevedla k vzájemným bezpečnostním zárukám ani k jednotné armádě. Ještě méně se tak stalo u programu NATO Partnerství pro mír. Deklarace solidarity a Lisabonská smlouva představovaly hrozbu pro švédskou vojenskou nezúčastněnost, ale Švédsko trvalo na tom, že země o vojenské pomoci ostatním zemím rozhoduje sama. Severská a seversko-baltská obranná spolupráce neohrozila specifickou politiku Švédska. Naopak, tato spolupráce ukázala, že funkční přístup k bezpečnostní politice, který severské země uplatňují, je způsobem, jak mohou být vojensky nezúčastněné...
Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře
Burda, Tomáš ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře" se zabývá úlohou Švédska ve vojenské dimenzi společné bezpečnostní politiky Evropské unie. Práce využívá koncept integračního dilematu, který tvoří základ teorie integrační politiky států zformulované Nikolajem Petersenem. Práce vychází z Petersenovy premisy, podle níž všechny státy zapojené do integrace dříve či později pocítí integrační dilema dané obtížnou volbou mezi zachováním autonomie a uplatněním vlivu na ostatní účastníky. Závažnost integračního dilematu se dle Petersena u jednotlivých států liší, neboť závisí na jejich ovlivňovacím potenciálu, citlivosti na vnější tlaky a na stupni jejich identifikace s ideovými zdroji integrace. Petersen tvrdí, že při řešení zmíněného dilematu národní vlády nejpravděpodobněji využijí adaptační strategie příznačné pro politický styl vyvažování. Petersen rovněž předpovídá, že země vyznačující se vysokou citlivostí na vnější tlaky, omezeným ovlivňovacím potenciálem a odstupem vůči étosu evropské integrace budou integrační dilema vnímat jako zvlášť závažné. Podle Petersena lze tedy předpokládat, že politika těchto zemí bude zahrnovat i strategie příznačné pro podřizování se či pasivitu. Petersenovy hypotézy jsou ověřovány analýzou integrační politiky praktikované Švédskem, které lze pokládat...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.